Smart: Nejmladší značka skupiny Daimler byla založena před 15 lety
Výrobce
mikroautomobilu Smart slaví patnáctileté výročí svého založení.
Společnost, která původně nesla název Micro Compact Car AG, byla založena
ve švýcarském Bielu 27. dubna 1994.
Kořeny
Historie dvoumístného městského mikroautomobilu je však mnohem starší.
První prototyp vozítka s délkou 2,5 m a rozvorem 1,7 m vznikl totiž už
v roce 1972! Šéfem projektu byl Johann Tomforde, jehož jméno se objevuje
v historii Smartu i o dvě desetiletí později. Vůz ovšem zatím poháněl
elektromotor. Po devíti letech na něj navázal koncept NAFA. Ten byl také jen
dvoumístný, na délku měřil opět pouze 2,5 m, byl 1,5 m široký a
stejně vysoký. Poháněl jej zážehový tříválec litrového objemu
s výkonem 30 kW. Městský mikroautomobil pro cesty na krátké vzdálenosti
vážil pouhých 550 kg. V roce 1988 se pak objevila elektrická verze tohoto
konceptu, která nakonec vznikla ve stokusové sérii. Vozy jezdily
v tehdejším Západním Berlíně, ale neosvědčily se, kapacita baterií
byla ještě příliš omezená.
Mercedes Compact Car
Na začátku devadesátých let Mercedes-Benz zahájil také vývoj
většího vozu, než byl pozdější Smart. V roce 1993 se objevil prototyp
Vision A 93, o rok později Study A – oba byly předobrazem pozdější
první generace třídy A s kódem W168. Druhý tým pracoval na návrzích
vozu, kterému tehdy říkali Mercedes Compact Car – poprvé se tak objevila
zkratka MCC. První nefunkční maketa v měřítku 1:1 byla hotova ještě
v roce 1990, o rok později vznikly v kalifornském designérském centru
návrhy prototypu MCC 01. Funkční šasi bylo hotové v květnu 1992, bylo
poháněno elektromotorem a ještě nemělo karoserii. V roce 1993 vznikly
další studie Eco Speedster a Eco Sprinter.
Otevřený Eco Speedster měl už vzadu umístěný zážehový tříválec,
projekt se tak vrátil ke kořenům ze začátku osmdesátých let.
I v dalších plánech už měli představitelé tehdejšího koncernu
Daimler-Benz AG jasno – nebudou spolupracovat s Volkswagenem, jak bylo
původně plánováno, ale se švýcarskou hodinářskou firmou SMH, výrobcem
hodinek Swatch, jejíž šéf Nicolas George Hayek byl projektu velmi nakloněn.
Obě eco studie se objevily v Ženevě 1994, kdy do založení společnosti
Micro Compact Car AG zbývaly už jen pouhé týdny.
SMH odstupuje
O dva roky později měly premiéru při olympijských hrách v Atlantě a na autosalonu v Paříži další prototypy. Sériovou podobu Smartu mohli spatřit poprvé návštěvníci frankfurtské IAA v roce 1997, to už byl většinovým vlastníkem Micro Compact Car AG Daimler-Benz, neboť SMH se investicemi do projektu finančně vyčerpala a Hayek v únoru 1997 takřka všechny své akcie německé automobilce odprodal. O rok později se pak restrukturalizovaná a přejmenovaná Micro Compact Car Smart GmbH stala stoprocentním majetkem Daimler-Benz AG. V roce 2002 pak změnila jméno potřetí na současné Smart GmbH (v propagačních a tiskových materiálech používá výrobce stále přepis s malým písmenem, tedy smart GmbH, který je totožný s jeho logem).
Sériová výroba
Vozy byly tvrdě testovány v nejrůznějších přírodních podmínkách
ve Spojených státech, problémy s jejich stabilitou si však vynutily
oddálení sériové výroby a standardní montáž jednoduchého
stabilizačního systému a později i plnohodnotného ESP. První automobily
tak vyjely z bran továrny Smartville ve francouzském Hambachu až
2. července 1998.
Vzadu
umístěné přeplňované tříválce 599 cm3 měly výkony 33, 40 a 45 kW.
Od roku 1999 byl k mání i diesel s objemem 799 cm3 s výkonem 30 kW,
o rok později přišla verze City Cabrio s plátěnou střechou. V roce
2003 se zvýšil objem zážehových motorů na 698 cm3 a výkony na 37 a
45 kW. Na konci roku byla celá řada City Coupé/Cabrio přejmenována na
ForTwo. Celkem vzniklo 770.256 kusů první generace. Jeden z nich je dokonce
součástí sbírek Muzea moderního umění v New Yorku.
Druhá generace
Druhá generace ForTwo se objevila před dvěma lety, v březnu 2007, její
výroba a prodej začaly o měsíc později. Koncept se nezměnil, minivůz jen
narostl na zhruba 2,7 m. Litrové tříválce bez turbodmychadla mají výkony
45 a 52 kW, přeplňovaná varianta pak 62 kW, vznětový motor CDI nabízí
33 kW. Sériově se začala vyrábet i verze MHD (Micro Hybrid Drive),
nejedná se však o hybridní automobil, ale o běžný benzinový smart
vybavený systémem start-stop. Zařízení se mezitím již stalo standardem
pro atmosférické modely.
Nejen ForTwo
Smart nevyráběl jen
řadu City/ForTwo. Na jaře 2001 se objevil koncept Crossblade, který byl
v letech 2002–2003 vyroben v sérii dvou tisíc kusů. Na podzim 2002 byl
představen dvoumístný sportovní Smart Roadster/Roadster-Coupé, jichž
v letech 2003–2005 vzniklo 43.000. Nepříliš úspěšný byl i jediný
sériový Smart se čtyřmi dveřmi – model ForFour z let 2004–2006,
který vznikl ve spolupráci s Mitsubishi a vyjížděl z nizozemské továrny
NedCar. Vzniklo jich asi sto tisíc.
Všechny modely značky vznikly v bezpočtu limitovaných sérií, tuningu se
věnuje firma Brabus. Objevily se další koncepty – CrossTown (2005), SUV
ForMore (2006), probíhá také vývoj alternativních pohonů – existují
smarty poháněné elektřinou i palivovými články.
Převzato z www.auto.cz
autor: Luboš Tesař
Související články
Spuštěny nové webové stránky WWW.AUTO-SMART.CZ
"Vyjimečných 30"
Smart ForTwo electric drive: Výroba zahájena
Potkali se u Kolína ... nebo v Mostě.
Fiat, Mini a Smart: První 3 značky, které pokořily hranici 130 g oxidu uhličitého na km
Výměna zadního světla ( spojleru ) - Smart FortTwo
Smart ForTwo - nová koncovka výfuku
Smart ForTwo Edition Highstyle: Speciální stylová série
Výroba elektrického Smartu ForTwo začne v listopadu 2009
Na světě jsou hovada ( článek přístupný od 18 let ) - Chorvatsko po druhé
Komentáře jsou uzavřeny
KOMENTÁŘE
Komentáře jsou uzavřeny